Jak vybrat cyklotrenažér

Cyklotrenažér je vždy třeba vybrat podle toho, kdo a jak na něm má šlapat. Jiný cyklotrenažér bude vyhovovat pro kondiční šlapání na spalování tuku a jiný pro trénink aktivního sportovce či pravidelného návštěvníka hodin spinningu.

Je třeba zohlednit váhu a výšku osob, které mají cyklotrenažér používat s ohledem na velikost rámu stroje a rozsah nastavení sedla a řídítek.

Další důležitou věcí je požadavek na šlapání ve stoje. Levnější cyklotrenažéry nejsou na šlapání ve stoje bez ohledu na značku konstruované a jejich životnost je pak velmi krátká. Za jednu z nejzásadnějších věcí pak považujeme způsob zajištění záručního a pozáručního servisu a dostupnost náhradních dílů, která je hlavně u levnějších značek velmi problémová. Zákazníci si to často neuvědomují, ale u většiny nespecializovaných prodejců je třeba stroj v případě problému rozebrat a zaslat na reklamaci, což je velmi nepříjemné a zdlouhavé. 

Nejpoužívanější je mechanická, přítlačná brzda, kde odpor vytváří jedna či dvě destičky s nalepeným filcem, které tlačí na setrvačník a tím jej mechanicky brzdí. Tento systém je velmi rozšířený u domácích i profi modelů, je spolehlivý a jeho výhodou je velký rozsah zátěží od nuly až "do zastavení". Nevýhodou může pro někoho být slyšitelné "šustění", které však nijak neruší. Filc pak u kvalitních strojů vydrží řadu let a jeho výměna je snadná a levná.  

Druhou nejčastější brzdou je brzda magnetická. Odpor šlapání zde vytváří permanentní magnet, který se přibližuje a vzdaluje od setrvačníku a tím mění brzdný účinek. Její výhodou je naprosto tichý chod a neopotřebovatelnost, nevýhodou může být, u některých modelů, o něco menší rozsah zátěží oproti brzdě přítlačné.

Dražší, značkové modely pak mohou být osazené vzduchovou, případně vzduchovo-magnetickou brzdou, která dodá šlapání na cyklotrenažéru silnější dynamiku. Je proto velmi oblíbená u výkonnostních sportovců. V našem sortimentu je najdete u modelů značek BH FITNESS a XEBEX. 

Nosnost a ergonomie rámu

Nosnost cyklotrenažéru vždy souvisí s masivností rámu, bohužel ji dnes určují většinou sami výrobci a údaje jsou ne vždy reálné s ohledem na dlouhodobou životnost stroje. Hlavně pokud chcete cyklotrenažér využívat i na šlapání ve stoje, doporučujeme orientovat se dle hmotnosti stroje, která vám napoví, kolik je na stroji materiálu, jak masivní rám je a co vydrží. Záleží samozřejmě ale i na kvalitě zpracování a použitých materiálech.

Co se týče ergonomie rámu, u značkových strojů se jí není třeba bát, protože tito výrobci používají roky osvědčené konstrukce rámu. Navíc téměř každý cyklotrenažér umožňuje nejen výškové nastavení sedla, ale i jeho posun vůči řídítkům dopředu a dozadu a nastavení sklonu sedla.

Šlapací střed cyklotrenažéru

Jedním z nejdůležitějších dílů cyklotrenažéru je šlapací střed, který zásadně ovlivňuje tichost chodu a životnost stroje. U levnějších modelů bývá jen obyčejný miskový šlapací střed, u těch lepších pak klasický šlapací střed s ložisky a klikami na čtyřhran. Typ středu poznáte na první pohled podle uložení klik. 

Levnější cyklotrenažéry osazené jednodušším miskovým šlapacím středem mají jednodílnou ohnutou kliku procházející tělem stroje. Tento typ středu je nutné pravidelně seřizovat. I tak ale po čase dojde k jeho opotřebení, zvýšení hlučnosti a je nutné jej vyměnit. Výměna středu přitom s ohledem na ceny dílů a servisu vychází často na polovinu ceny nového cyklotrenažéru. 

Setrvačník, jeho hmotnost a převod

Hmotnost setrvačníku ovlivňuje plynulost šlapání hlavně na vyšších zátěžích, jeho potřebná hmotnost ale souvisí i s typem brzdy (u cyklotrenažéru s magnetickou brzdou stačí pro stejnou plynulost o menší váha setrvačníku).

Důležitý je převod setrvačníku. Koupit lze cyklotrenažéry, které mají setrvačník bez volnoběhu, tzv. "furtošlap". U nich je setrvačník pevně propojen s pedály a jakoby člověka "táhne" dopředu, setkáte se s ním například na hodinách spinningu.

Druhý typ má setrvačník s volnoběhem, který většinou upřednostňují cyklisté či lidé hledající imitaci klasického kola a to právě pro jeho podobné chování. Pokud tedy přestanete šlapat, setrvačník se přirozeně dotáčí dál.

Pro osoby zvyklé docházet na spinning tedy doporučujeme koupit spinningové kolo s pevným náhonem, pro příznivce cyklistiky pak spíše cyklotrenažér s volnoběhem. 

Stejně jako na klasickém kole i cyklotrenažéry jsou osazeny různě kvalitními komponenty. Důležitý je ale rozdíl v odlišnosti trnů a závitů, na které se komponenty instalují a mohou se lišit.  

Za velmi důležitý považujeme hlavně standardní rozměr trnu na sedlo, umožňující jednoduchou výměnu sedla za jakékoli jiné, cyklistické. I kdyby vám pak sedlo nevyhovovalo, lze ho snadno vyměnit.

Pedály jsou ve většině případů vybaveny klipsnou a u některých modelů i SPD nástavci pro speciální cyklistickou obuv. U modelů do cca 10 000,- jsou většinou šlapky plastové, u dražších pak už trvanlivější kovové nebo hliníkové. Hlavně při požadavku na instalaci vlastních cyklistických pedálů je opět dobré hlídat, zda kupovaný model má standardní 14 mm závit.

Při výběru cyklotrenažéru budete stát před volbou, zda vybrat trenažér s manuální regulací zátěže otočným regulátorem, nebo elektronicky řízený model, u něhož zátěž ovládáte přes počítač stroje, případně i přes SMART telefon či tablet. 

U cyklotrenažéru s manuální regulací měníte zátěž jednoduše otáčením mechanického regulátoru, který ovládá mechanickou brzdu.  

U cyklotrenažérů s elektronicky ovládanou zátěží pak požadovanou zátěž nastavíte buď ručně tlačítky + a - na displeji stroje, nebo se mění dle předvoleného programu sama, automaticky během šlapání. Počet a typy programů se liší dle jednotlivých modelů a značek, zpravidla bývá cyklotrenažér vybaven několika profilovými tréninky (zátěž se mění dle zvoleného profilu trati, který stejně jako vaši polohu vidíte na displeji stroje), možností vytvoření vlastního tréninku, případně speciálními programy jako jsou wattové, HRC programem korigujícím zátěž dle vaší tepové frekvence apod. Posledně jmenovaný program má ale význam jen v případě, že cyklotrenažér komunikuje s hrudním pásem měřícím přesně tepovou frekvenci. 

Jen nejlevnější modely už dnes snímání tepu vůbec nemají, většina cyklotrenažérů je vybavena minimálně dotykovými snímači na řídítkách (tzv. hand-pulse), které jsou ale vhodné spíše pro občasné orientační přeměření tepu, jelikož jejich pevné držení po celou dobu tréninku na jednom místě je velmi nepohodlné a měření má navíc toleranci +/- 15%. 

Pokud chcete měřit tep během celého tréninku a přesně, pořiďte si buď sporttester, nebo investujte do cyklotrenažéru s přijímačem signálu od hrudních pásů (ať už analogové, nebo přes Bluetooth). Hrudní pás pak vysílá bezdrátově informaci do počítače stroje a ten ji následně zpracovává. Hrudní pásy měří tepovou frekvenci s přesností EKG a jejich použití je maximálně komfortní.

Cyklotrenažéry jsou většinou v přední části vybaveny přepravními kolečky, která umožňují snadné přesunutí stroje na požadované místo. 

Většina modelů má pak i seřizovací nožičky na vyrovnání drobných nerovností podlahy mezi přední a zadní částí cyklotrenažéru, zaručující stabilitu stroje a zabraňující nepříjemnému kývání stroje.

U levnějších modelů je vyrovnání řešeno excentrickou koncovkou nožičky, u lepších cyklotrenažérů pak přímo seřizovacím otočným regulátorem na koncovce nohy.