Znalost a pochopení toho, co je v potravinách a nápojích, které konzumujeme, nám může pomoci vybrat si zdravější varianty potravin. Každý, kdo se jen trochu zajímá o výživu, by si měl při výběru potravin číst i jejich etikety. Jak ale porozumět tomu, co se na obalech píše? A jak správně číst složení?
Všechny balené potraviny a nápoje by měly obsahovat štítky s informacemi o nutričních hodnotách a přísadách. Někdy však mohou být tyto štítky zavádějící a těžko srozumitelné. Čtěte dál a dozvíte se, jaké informace můžete a měli byste se z etiket dozvědět.
Nevěřte všemu, co na první pohled vidíte
V poslední době se na každém rohu setkáváme s trendy slogany jako „protein, zero, slim a fitness“, které vytváří pocit zdravé a kvalitní potraviny. Tyto nápisy a hesla berte vždy s rezervou. Výrobci sice musí splňovat daná kritéria, ne vždy to ale zaručuje, že je potravina zdravější.
Stejně tak můžete na etiketě nalézt certifikáty, kterým je dobré věnovat pozornost. Je to například označení BIO kvality, Fairtrade či Non-GMO. Tyto označení vznikly za férových podmínek a jsou ohleduplnější k planetě i vašemu tělu.
Mnohem důležitější jsou pro nás ale informace o složení výrobku.
Posviťte si na složení
Informace o složení výrobku jsou povinná a jsou vždy uvedena na zadní straně obalu. Seznam potravin ze kterých se potravina skládá nikdy není seřazen náhodně. Jednotlivé složky se vždy řadí sestupně podle množství, které bylo při výrobě použito.
Pokud je některá surovina uvedená v názvu nebo vyobrazená na obale, mělo by být upřesněno i její procentuální zastoupení v potravině. To platí i pro množství masa v masném výrobku, množství soli, pokud překračuje 2,5 %, a obsah alkoholu, je-li vyšší než 1,2 %.
Co mnoho lidí zajímá, jsou alergeny. Ty bývají zvýrazněny tučným písmem nebo podtržením. Setkáte-li se s větami typu „výrobek může obsahovat stopy lepku“, upozorňuje výrobce na možnou kontaminaci. V praxi to znamená, že se potravina, která lepek neobsahuje, zpracovává ve stejném provozu jako potraviny s lepkem.
Pro jednoduchost platí univerzální poučka: čím kratší složení, tím lépe. Nekonečně dlouhé složení bývá varovným signálem.
Čemu se v potravinách raději vyhnout?
Každý určitě někdy slyšel o škodlivosti umělých barviv, „éček“ a podobných látek. Pojďme se podrobněji podívat na to, co na nás číhá v potravinách.
- Chemické konzervanty, umělá barviva a zvýrazňovače chuti – to jsou složky, které žádné kvalitní jídlo nepotřebuje. A pokud ano, může výrobce najít jejich přírodní alternativy – prášek ze špenátu nebo řepy, které barvu dodá.
- Glukózo-fruktózový sirup – je sladidlo, které najdete téměř ve všech průmyslově zpracovaných potravinách. Může se zdát, že se jedná o zdravější variantu sladidla, přitom má srovnatelný vliv na zdraví jako klasický rafinovaný cukr.
- Umělá sladidla – zatím sice není prokázané, jak moc škodlivá pro tělo jsou, je ale jisté, že jsou pro tělo nepřirozené. Pokud tedy hledáte nízkokalorické sladidlo, dejte raději přednost stévii, čekankovému sirupu nebo xylitolu.
- Palmový olej a ztužené tuky – i to je často diskutované téma, které dosud nemá jednoznačné rozhřešení. Co je ale jasné, že jeho nadměrný příjem neprospívá našemu zdraví a ani planetě. Vyvarovat byste se měli i ztuženým tukům a transmastným kyselinám, které zvyšují riziko vzniku srdečních onemocnění.
A v neposlední řadě jsou tu ne příliš populární „éčka“. Pravdou však je, že ne všechny jsou škodlivé a zdraví nebezpečné. Například aditivum E100 je přírodní barvivo kurkumin, E300 kyselina askorbová, což je vitamín C, který se přidává do potravin jako antioxidant.
Bez některých bychom se v potravinářství neobešli, a přestože patří mezi takzvaná “éčka”, mohou být zcela přírodní a pro zdravé bezpečné.
A jak se všem těmto látkám vyhnout? Nejlepší je nakupovat čerstvé a čisté potraviny, a naopak se vyhnout vysoce zpracovaným potravinám.
Jak číst výživové hodnoty v tabulkách?
Abyste se vyznali ve výživových hodnotách, nemusíte být specialisté na výživu. Stačí vědět, že máme tři základní živiny – sacharidy, bílkoviny a tuky.
Sacharidy jsou zdrojem energie, zatímco bílkoviny navozují pocit sytosti, podporují regeneraci a pomáhají s budováním svalové hmoty. U sacharidů je nutno specifikovat množství jednoduchých cukrů.
Dále můžeme na obalu narazit na tuky, které umožňují vstřebávání vitamínů, správnou funkci hormonů a zajišťují optimální termoregulaci. Dělí se na nasycené a nenasycené. Množství nasycených je povinno uvádět na obalech a jejich příjem by se neměl přehánět.
Mezi výživovými hodnotami bývá uveden také obsah vlákniny, jejíž doporučený denní příjem pro dospělého člověka je 30 g.
Hlavním údajem každé tabulky je energetická hodnota v kilojoulech (kJ) a kilokaloriích (kcal).
Do kdy potraviny spotřebovat?
Kromě složení potravin a nutričních hodnot musí každá etiketa obsahovat informace o doporučeném skladování a trvanlivosti. Mnoho lidí si ale často plete dva pojmy.
Datem spotřeby se označují potraviny, které po vypršení této doby podléhají zkáze a jsou zdravotně závadné.
Datum minimální trvanlivosti se nachází na trvanlivějších potravinách. Po uplynutí této doby se nemusí stát potraviny zdravotně závadnými, ale mohou změnit chuť nebo barvu.
Sečteno podtrženo
Jak již bylo zmíněno výše, pokud se chcete vyhnout všemožným přidaným látkám nakupujte čerstvé, „čisté“ potraviny, které jsou minimálně zpracované. Dávejte přednost potravinám, které obsahují co nejméně jednoduchých cukrů, nasycených tuků a soli. A pokud si hlídáte štíhlou linii, vyhýbejte se potravinám s vysokou energetickou hodnotou.
